Memories of childhood

21. října 2012 v 15:55 | Christl |  my-own diary
Dneska jsme s bráchou zabloudili do minulosti a vzpomínali na naše vtipné dětství. Kdo by řekl, že přes to, čím si teď procházim, ze sebe dostanu takovou haldu smíchu. Ano, možná jsem se smála až k slzám, ale uvnitř to bolí pořád stejně a zase se to vrací..
Narážím na mé trable s váhou, které mě provázejí životem už pěknou řádku let. Ještě ve školce, jsem vypadala jako větší a vyvinutější než ostatní holčičky. Zato do první třídy jsem nastoupila jako roztomilej cvalík s brejličkama. Ty brejličky mi sice odstranili, ale ta pneumatika kolem pupku mi zůstala a rok od roku se zvětšovala. Zvětšila se až na drastiských 83kilo, které mi ukázala váha u paní doktroky při mé 12(?)leté prohlídce. V ten moment, jakoby mi sklaplo a já přestala mít chuť k jakýmukoliv jídlu. Samozřejmě to nebylo jen touhle jednou návštěvou paní doktorky. Samozřejmě,že jsem si jako každý tlustý dítě musela protrpět narážky od příbuznejch, posměšky od malejch hubenejch parchantíků(vážně, ani byste nevěřili,jak dokážou bejt děti zlý..), varování ze všech možnejch stran, odmítnutí a zklamaní v "lásce"..
Nakopla mě jedna událost, za kterou jsem neskutečně vděčná. Kdyby se mi do života nepřipletl ten blbeček, do kterýho jsem se tak bláznivě zamilovala, asi bych si nikdy neřekla to magické DOST,které jsem vyslovila v den,kdy jsem nesnědla ani sousto. Toho dne jsem ale ještě nevěděla,co všechno mě ještě čeká a co všechno se mi postaví do cesty.
Ve 14letech jsem zhubla na 53 kilo! chápete to? Možná i míň, vážně nevím.. 53!53!53! No páni.. v hlavě si to pořád opakuju, ale když to vidím takhle.. Chce se mi brečet.
Teď je mi 16. Moje váha? 65 odporně nechutnejch kil. Zvedá se mi ze sebe žaludek. Nejradši bych si nafackovala.
Moje sebevědomí? Nulové. Mám mindrák na celej život. Obávám se, že jídlo bude navždy mou noční můrou.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marki Marki | Web | 21. října 2012 v 19:55 | Reagovat

Ahoj, víš, nejsi sama kdo si sebou nese mindrák na celý život. Jediný rozdíl mezi námi je, že Ty s tím můžeš něco udělat. Já se o to pokouším od svého dětství. Mám vadu řeči, zadrhávání. Asi Ti nemusím říkat co jsem si vyslechla ve škole za posměšky a jak moc to bolelo. Návštěvy logopedů nepomáhaly, ale nejhorší pro mě asi bylo vidět moje rodiče, jak už jsou ze mě nešťastní, že neví co se mnou. Nespravilo se mi to, škola pro mě byla jedno velké utrpení, zkoušení před tabulí noční můra, kdy jsem ze sebe nedostala ani hlásku... A maturita, studium na vyšší odborné škole, no taky žádná sláva. Protože čím jsem byla starší, tím víc jsem si uvědomovala jaký handicap si do života nesu. Nejhorší je, když jsem ve stresu, chci něco rychle říct nebo když mám mluvit před skupinou lidí. I díky tomu se spíš lidí straním. Naštěstí mám úžasného přítele. On mě miluje takovou jaká jsem a tahle moje vada?? No aspoň jsem originál :) :) krásný večer a myslím na Tebe, ju? :*

2 Klárka Klárka | Web | 21. října 2012 v 21:20 | Reagovat

Ale notak, vždyť přece není všem dnům konec a teď jsi v nejlepší formě bojovat, tak proč se otáčet do minulosti? :) Já jsem taky na základce byla "tlustý prase" a nevim jaký další jména jsem měla ... ale hlavní je to, že se odhodláš začít něco měnit a né jen řikat "od zítřka začnu" .. už bojujeme kočko, tak se nesmíme utápět a vzdávat to! :) Každá máme nějaké začátky, můj je tady: http://for-better-life.blog.cz/1210/jak-to-vlastne-zacalo

3 Emma Emma | Web | 22. října 2012 v 11:46 | Reagovat

Podařilo se ti zhubnout jednou, půjde to i po druhé . věř si! Zvládneme to! ♥ Hodně štěstí... ;-) A koukni na toho indiána, vždyť je úplně odporný - představ si, jaký špek by se z něj udělal, no fuj :-D!

4 Denisa Denisa | Web | 22. října 2012 v 15:51 | Reagovat

Netrap se tím... víš co občas dělám já když mam chuť na sladký? rozkoušu to v puse a vyplivnu. Dá mi to pocit že jsem měla sladký ale nepřibrala jsem nic :)

5 Juliet Juliet | Web | 22. října 2012 v 18:13 | Reagovat

Netrap se s tím, zlato! :) Všechny to známe, všechny tím procházíme. A co se týče toho dětství, děti můžou být strašní parchanti a některým to zůstane, i když jsou starší (kolikrát jsem slyšela nadávky jak "tlustá kráva?" :))Hlavu vzhůru, my to dokážem! )

6 Bony Bony | Web | 22. října 2012 v 19:32 | Reagovat

Tak tak, chápu když se holka cítí ve svým těle špatně a myslí si, že když zhubne 2 kila, tak jí to pomůže ale proč se kvůli tomu trápí slečna, co měří 2 metry a má sotva 50 kilo, to už moc dobře nechápu :D
Ale ty dej hlavu vzhůru :) Určitě to zvládneš, když už se ti to jednou povedlo :) 53!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama